VZPAMATUJ SE

Vzpamatuj se! Vše je tak rychlé a zmatené, těžko uchopitelné, ale rozhodně ne nepřijatelné. Vše je vždy tak, jak má být. Píšu ti to jako rádce, možná si mě vybavíš jako život, ale já jsem tvůj přítel. Nic z kolektivního vědomí, žádná vyšší síla, jak vy lidé rádi říkáte. Rádi se honíte za nadpřirozenem a různým božstvem, až vám uniká, že věci co se tu dějí, jsou naprosto přirozené. Ukazují se především připraveným a to postupně tak, aby lidé vstřebali, že tu nejsou sami.

Vnímáte Arkturiány, Liřany, Plejáďany a spoustu dalších, věřte ovšem, že je to jen hrstka, nebo lépe zrnko písku v naložené Tatře (pokus o přirovnání pro naše vnímání) ... Ví o vás tolik bytostí, tolik civilizací! Víš, ono není těžké vás od určité úrovně vnímat, neboť děláte celkem rušné divadlo a zcela přirozeně to mnohé zajímá. Ovšem v tom velkém různorodém pojetí jsou i různorodé záměry. Chce to méně přemýšlet o tom, jak přesně se mnohé věci dějí a více prostě jen zaměřit pozornost na to, co opravdu je. Nepitvat se v tom, neboť ta souhra všech proměnných a náhodných je opravdu galaktického a vesmírného charakteru, jež ani samotné rozvinuté civilizace nedokáží kontrolovat, odhadovat, neboť se rasy a jejich záměry zapojují různě a tím se vše neustále mění.

Důležité je ovšem vědět, že ten nejdůležitější podíl máte vy sami. Ne náhodou ti dnes hučí v hlavě, ne náhodou tě to nutí psát. Apeluji na tebe dnes jako tvůj vesmírný bratr a jsem potěšen, že jsi stále vnímavější. Neřeš, co si o tom lidé pomyslí a i to je aspekt, proč jsi osloven. Ty už si s tím hlavu neděláš. Je ubsurdně vtipné, jak se lidé honí za nadpřirozeným. Budou analyzovat, jestli si to nevymýšlíš. Sdílím tvůj smysl pro humor a dopřeji jim pár dalších vytržených řádků, ať pomyslí, jaký to má smysl? Ztrácíte se mezi lži, výmysly a fakty a pravdou. Logikou ji ale neobjevíte, protože kolikrát pravda vypadá ještě šíleněji, než lež a tak je pro lidi lehčí žít v té lži a být neustále klámán vaším systémem a také sebou navzájem. Dotáhli jste to zde do takové dokonalosti, že jedinec oklamává s dokonalostí i sám sebe a ještě si přitom nalhává, že žije v pravdě. Za svou pravdu tvoří mnozí peklo na Zemi. Se zármutkem sleduji tohle dění, ale jsou tu i lidé jako ty!

Schválně říkám lidé, mnozí si ale dobře uvědomují,odkud pocházejí a tebe nevyjímaje. V první řadě jste nyní ovšem lidé, jste v lidských tělech a neplníte vesmírné mise, ale ty pozemské, jež se s těmi vesmírnými prolínají. Nezjednodušuji vaši misi, nezlehčuji vaši obětavost, jen dodávám, abyste využívali své vědomosti v praxi zde na Zemi. Povídáním si, přelétáváním si a unášením se do vesmíru zde nic nevyřešíte. Mnozí už víte až příliš a nakonec vás to odvádí, neboť stále na něco čekáte. Je však třeba dát věci do pohybu a spálit všechny ty pochyby. Co můžete ztratit? Život, duši? Víte již dobře, že to není možné, ztrácíte tedy sami sebe, cestu, smysl a váš pozemský čas, jež je jen další konstrukt tohoto materiálna, jež jste si vybrali ochutnat. Sirius, Arkturus, Lira ... co na tom záleží! Nehoňte se za minulostí, čerpejte z toho, co chodí přirozeně, neboť nic víc již třeba není.