O OPRAVDOVÉM HRDINOVI

Příběh o opravdovém hrdinovi! Stojí za to poslechnout.. Je to na 5 min.. 🙏☘️😁✨

Video zde

Když se hrdina našeho příběhu zastavil, zjistil, že je před ním zajímavý příběh. Byl to dlouhý příběh a tak uvažoval, jestli jej má vůbec číst, jestli mu to něco přinese, ale zvědavost mu nedala, tak odhodil zábrany a začal číst. Byl to poutavý děj a zároveň tento příběh přišel našemu hrdinovi velice povědomý, jako by jej už jednou četl. Najednou se do něj ponořil, něco uvnitř jej ho přímo pohánělo, aby četl dál a dál a odhodil i jakékoliv domněnky a předsudky o významu a přínosu tohoto příběhu. Spatřoval totiž význam v každém slově, po každém přečteném řádku jej naplňovala vnitřní touha vědět, co bude dál. Náš hrdina si v tomto okamžiku již ani sám neuvědomoval, že vlastně čte a že se stal tohoto příběhu jakousi živou součástí. Jeho dušička byla zalitá pocity štěstí a euforie "co bude dál?" - říkal si.. a s těmito pocity radosti jeho původně skrytého vnitřního dítěte nabyl děj takového významu, že nic kromě přítomného okamžiku zaneseném v každém slově, by postrádalo smysl. Jakoby nikdy jiný čas ani neexistoval, jeho pocity by se dali srovnat k malíři, který se stává při pohybu štětcem barvou na plátně. Pocit, který oživuje vaše smysly každým tahem natolik, že ve fyzické rovině téměř přestáváte existovat - váš život je zcela omezen na pestré tahy štětcem, na míchání barev, které mění své odstíny podle vaší fantazie a podle vašeho přání. Mění se, aby posléze mohli vzniknout na plátně v dokonalém provedení. Je to něco, co vás přesahuje, co nelze ani slovy vysvětlit, protože význam toho všeho je zaznamenán právě v tomto okamžiku, kdy nalézáte ve svém obrazu kus sebe samotného s takovou láskou a dojetím, až se Vám chce brečet štěstím. Také se to dá přirovnat k básníkovi, který v každém slově a v každém rýmu zachytává poezii příběhu tak živě, že se stává samotnou básní a samotným příběhem. Nelze přestat skládat a také nelze přestat malovat. Ne, dokud obraz není zachycen a dokud tam není zachycen poetický básník, který skládá. Ne, dokud nedokončí poslední rým svého poetického příběhu, který je v tomto obraze s posledním procítěným tahem štětce zaznamenán. Ne, dokud si náš hrdina nepřečte tento příběh nebo nedoposlechne. Příběh básníků a malířů života. Ne, dokud neodhalí pointu, dokud neodhalí svůj poslední rým, dokud nezazní a dokud neobjeví výsledný blažený úsměv nad hotovým obrazem. Ne, dokud náš hrdina nespatří celé tohle dílo, které jej natolik uchvátilo, až přestal vnímat cokoliv jiného kolem. Ne, dokud neuslyší pointu, dokud mu nedojde, že tento příběh byl o něm samém. O jeho lásce k životu, když dělá to, co jej opravdu od srdce baví a právě proto tě tento příběh natolik upoutal, byl o tobě samém. Hrdino příběhu, malíři, básníku, čtenáři, posluchači - nezapomeň na tento příběh, ale především nikdy nezapomeň na to, že tento příběh tvoříš. Děkuji ti, že vyplňuješ svůj život obrazy a necháváš se při něm unášet jakoby poetickým příběhem v básni, která ti zní v uších a také bude znít v uších těm, kteří tě na této úžasné pouti života potkají, které ty potkáš. Děkuji Ti, že děláš svět lepším místem pro sebe i všechny kolem. Stal jsi se hrdinou tohoto příběhu, nezapomeň na to prosím - kdykoliv pocítíš pochyby! Já v Tebe totiž věřím..

Ektara

Vytvořte si webové stránky zdarma!