O nevím
O "nevím", které bych rád předal dál..
Stále jen píši o tom, co vím nebo co si myslím a co cítím. Snad že se prý povyšuji - občas slýchávám. Chtěl bych tedy napsat něco o tom, o čem nevím a předat toto bohatství dál! Já si osobně nepřipadám jako něco víc, nebo někdo nějak hodnotnější, naopak si myslím, že nikdo není lepší nebo horší! Jsem si ale jist, že o povyšování zaslechnu v momentě, když mají někteří potřebu tohoto sdělení.. otázkou je, jestli to něco vypovídá o mě nebo o nich O:) Nicméně mě napadlo to tentokrát otočit a napsat Vám tedy o tom, co nevím! Tím se většinou nikdo nechlubí, ano.. jsem rád výstřední a nedržím se v proudu plovoucích ryb nebo v hejnu letících kachen, či stádu ovcí a přesto nejsem samotář a miluji útvary plovoucích ryb, hejna kachen i stáda ovcí <3
A co nevím? Opravdu mě napadá spoustu věcí! Třeba nevím, jak vzniká duha.. Vůbec netuším, jak je možné, že má tolik nádherných barev.. Podle čeho se určuje jejich počet, pořadí a konkrétní barva? Vůbec mi to nedává smysl! Jak a z čeho přesně může vzniknout něco tak krásného a zároveň tak pomíjivého? Nedá se to pořádně zachytit, nedá se to uchopit, těžko Vás to nějak hmotně obohatí a přesto jste při takovém pohledu najednou bohatší. Lidé to běžně vytrhne z všedního vnímaní a sledují ji se zaujetím. Vzniká za nádherných podmínek, kdy se na obloze představují na hlavní scéně kapky lesklé vody a jsou doprovázeny souhrou paprsků zářivého Slunce! Je to úžasné představení, při kterém záleží na úhlu, z kterého se díváte a také na lomu světla a právě v tomto průběhu vystoupí zářivá a překrásná duha..
Tím se dostáváme k dalšímu nevím.. jak je tohle vůbec možné? Lidem to přijde jako naprostá samozřejmost, kapky přece padají z mraků a svítí Slunce.. tečka.. ovšem jak se to zhruba děje, to ví jen hrstka lidí v poměru k celku. Možná kdybych byl vášnivým metoreologem, tak bych při nejmenším lépe tušil. Tušil bych, jak módní přehlídka chodících mraků po obloze funguje. Podle čeho nastupují na scénu a kudy půjdou po mole zvaném obloha. Každý tento oblakovitý model má jinou barvu, v módě jsou převážně bílé, šedé, ale i černé! A já vážně nevím, proč přesně tomu tak je.. Běžně lidé odpoví, že černý mrak má více vody, ale.. jak přesně se v něm hromadí, podle čeho se pozná, kdy spustí své představení, které rostlinky a stromky již již netrpělivě očekávají? Zvěř, tráva, lesy a nakonec i lidé na tu podívanou čekají! Ovšem ti jediní se u toho nejvíc zlobí, že zase prší, jako kdyby snad nevěděli, že by jinak tady život nebyl možný.. a to je další věc, kterou nepochopím, to jako nechtějí žít? Jim se to teď jako nehodí, aby pršelo, aby byl čerstvější vzduch a bylo co pít? To to jako necháme na jindy, až se to bude hodit všem? :D
A co ty paprsky.. ty sem letí jak? Zase nám to přijde samozřejmé, ale když se zamyslíme nad těmito jasnými věcmi, zjistíme, že nevíme téměř nic! Jak mohou vůbec hřát?! Slunce je žhavé, jistě.. topení může být také a přesto mě neohřeje, když bude místnost velká a topení daleko. To Slunce se mi zdá, že je krapet daleko na to, aby mě mohlo ohřát a přesto hřeje a do toho se tu na planetě vše točí, střídají se nám tu období a my to přitom téměř nevnímáme a bereme to jako samozřejmost! Lidé obecně vynikají místo úžívaní si těchto zázraků v řečech typu: "Božee.. to je vedro.. už aby byla zima.. nebo.. už zase ten pitomej sníh, kéž by bylo léto, já tu zimu fakt nenávidím.. nebo.. ten podzim je fakt debilní počasí, pořád jen prší a fouká (a to se přece nehodí, jak už jsme si říkali).. neboo.. to jaro je naprosto hloupé, stále z něj mám pitomou alergii.." Ano i tak se dá zaměřovat pozornost a přiznávám, že tento pohled naprosto mění všechny úhly pohledu na svět, oproti tomu mému. Až příště budete mít pocit, že se vytahuji a vše vím nejlíp, vemte v potaz, že já si o sobě sám myslím, že vlastně nevím téměř nic. Ovšem znám plno lidí, co ví téměř vše, těch je všude plno a určitě je znáte také :D
Jak už to tu zaznělo, kdybych byl meteroolog, věděl bych více, co se těchto otázek týče. Byl bych tedy v jednom malinkém úseku z oblasti otázek života chytřejší. Otázkou ovšem je, jestli bych si také dokázal vychutnat duhu. Jenže to nevím a je to tak dobře, ve své podstatě to totiž ani nechci vědět, není to důležité! Pro mě je důležité, že si dokážu vychutnat duhu! A nejen duhu, třeba taky západy Slunce a to mě zase přivádí k módní přehlídce mraků! Je to speciální přehlídka, kdy je můžeme vidět i v růžových, oranžových nebo červených barvách a to je velice důležité, to jsem skoro opomněl! Není to třeba chápat, důležité je to umět vnímat a vychutnat si ty krásné chvíle přítomnosti. Můžeme totiž vidět plno západů a duh, ale to nic nemění na tom, že každý z nich je jedinečný a neopakovatelný, přesně tak jako každá sekunda vašeho života. Važte si života a přítomnosti, váš čas je to nejcennější, co někomu můžete dát! Čas je něco, co Vám již nikdo nevrátí, vše je neopakovatelné! <3