NEVYŽÁDANÉ RADY
Tento příspěvek věnuji všem, kteří mají častou snahu radit a pomáhat ostatním a přitom se to často otáčí proti nim :) Věnuji ho všem i sobě samému, pomůže tedy minimálně alespoň mně a tím i dalším O:) Začnu tím nejdůležitějším poznatkem a tím je, že nelze objektivně posuzovat příběh někoho jiného, když jste neobuli jeho boty a neprošli výmoly i rovinky, které dotyčný prošel. Také jste necítili jeho pocity při tom kráčení a nezažili ty situace, které dotyčný na těchto cestách zažil. Neznáte tedy celý příběh a těžko tedy posoudíte i ty důvody, proč se v nějaké situaci dotyčný chová dle Vás nepatřičně. Nepatřičné chování to však neomlouvá, přesto potřeba přílišné kritiky je běžně typická u lidí, kteří se sami neumí podívat do zrcadla. Ne náhodou potkáváte lidi, kteří Vás iritují a které soudíte, ale nejste tu od toho, abyste byli soudci s verdiktem pro obžalované. Takové soudy nikomu nepomáhají, měnit lidi lze jen s láskou, pochopením, nacítěním se do nich a vhodnými klidnými slovy. Je hloupé, když soudíme kriticky lidi, přestože se do nich nedokážeme vcítit a porozumět, proč se tak chovají. Kritika typu: "Chováš se jako vůl!" -> vážně nikomu nepomůže :D Soudit takto někoho, komu nerozumíme, je tedy blbost. Je to jako neumět počítat a přitom řešit rovnici o třech neznámých a doufat, že to přinese správný výsledek :D O takových lidech to hodně poví, soudci se totiž také se soudy sami setkají a obvykle kritiku nesnesou a za svou pravdu se pak hádají! Je to naprosto komické, ukazuje to právě na jejich problémy, které si sami utvářejí. Vědomí lidé se do těchto her nenechají vtáhnout, nemají to totiž zapotřebí. Obzvlášť když cítí, že jejich světu nebylo porozuměno, světu, ve kterém jsou naprosto šťastní. Mají svůj vlastní vnitřní kompas a tak naše nadávky nebo rady, jednoduše není důvod poslouchat.
Pak tu máme přílišnou potřebou pomoci ostatním, tito lidé se často stávají tzv."HLOUPÝMI DOBRÁKY" -> také se to o nich říká "ZA DOBROTU, NA ŽEBROTU" -> to rčení vážně nevzniklo jen tak.. Nedávno jsem k takovým nevyžádaným radám a pomocím přišel a hezky je odmítl, ovšem ne vždy to protější strana pochopí a tak trvá na své pomoci a svých úhlech pohledu a stojí tvrdohlavě za svým, přestože ten váš pohled běžně ani nevidí a vidět nechtějí! Dám takový malý příklad z osobních zkušeností: Pokud se cítíte lépe, než kdykoliv předtím a někdo za Vámi přijde a začne Vám předhazovat problém o tom, jak žijete, že je to vlastně vše jinak a nemáte být tak šťastní.. budete ho snad poslouchat? Ani se teď nemusíme bavit o tom, jestli se mýlí a nebo jestli má pravdu. Vemte v potaz, že se třeba někdo zblázní! Ve vašich očích to bude blázen a ne že by fetoval nebo tak něco.. prostě se směje od ucha k uchu a vy nechápete proč, prostě pro Vás blázen. Proč byste mu měli jako potřebu tu radost brát? Zvlášť když absolutně nechápete jeho život, jeho vnímání, vždyť on se má zřejmě mnohem lépe, než vy. On totiž problém nemá, takže kdo tu má problém? Tušíte správně.. je to jen a jen problém toho, kdo si jej stvořil, ten blázen takového člověka k radosti nepotřebuje, je šťastný sám o sobě a tak se s ním prostě rozloučí a ani mu to nebude líto a víte proč? Protože je šťastný a nepotřebuje, aby mu někdo dokazoval, že je vlastně nešťastný. Tak se stává, že mnohem větším bláznem se stává ten, kdo se mu to snaží rozmluvit! Je to snad závist, neschopnost porozumnět nebo nechat rozhodnutí na něm? To už je fuk, to ať si řeší ti, co si tento problém způsobili, aneb kdo hledá problémy, ten je také najde a bude si je muset sám vstřebat, to je jisté.. to byl tedy příklad nevyžádaných rad a úhlu pohledu, který se cpe druhým..
Také jsem měl etapu života, kdy jsem se snažil všem "V DOBRÉ VÍŘE PORADIT A ZACHRÁNIT SVĚT", toto období ovšem pominulo a již mě to přešlo, teď chci jen "ZACHRÁNIT SVĚT" :D Víte.. prvně je třeba, aby každý zachránil sám sebe, aby mohl zachraňovat ostatní :) Prvně přece vyplavete na břeh, abyste se dál netopili, než abyste předávali svůj způsob topení dál. Přitom se často stává, že topící se učí plavat a říká se o nich "TY JSI NĚJAKÝ CHYTRÝ, NEBYL JSI VČERA V KINĚ?" :D Takoví chytráci, co neví vlastně nic, oni si to totiž jen myslí, že ví vše, ale nikam ty jejich rady nikoho neposouvají, spíš ještě udělají mnohem více škody! Ano.. lidé se tu topí, ale ještě absudrnější je, že mají utkvělou představu, že pomůžou jiným topícím se lidem a tak se jich topí ještě více, kolikrát i ti, co už by vylezli na břeh! :D Občas o sobě říkají: "VÝBORNĚ UMÍM POMOCT DRUHÝM, ALE SOBĚ NE" ale je to iluze ... Je to jako kdybych neuměl postavit zeď a přesto se ke svatbě nabídl! Jak dlouho ta zeď bude stát a bude vůbec stát? Třeba spadne na prvního kolemjdoucího, co půjde kolem. Tak se tedy stává, že v dobré víře a plni svých iluzí, děláme vše ještě mnohem horší, než jak to bylo. Z vlastní zkušenosti, kdy se mi doslova převrátit život naruby (nebo lépe se absolutně rozpadl a zákonitosti které platily, tak přestaly dávat smysl), jsem zjistil jednu úžasnou věc. Před "probuzením" se do světa, jak jsem ho znal (toho mého, mluvíme o mé práci na sobě a na tom, jak jsem jej vnímal) se tedy vše různě utvářelo, není teď důležité jak. Důležité je, že mě okolí přestávalo rozumět, v jejích očích jsem se zbláznil, ta etapa proběhla velice rychle a jde stále rychleji. Tak se stalo, že po roce tohoto utváření jsem se stal pro okolí téměř bláznem a nyní jsem se stal bláznem i pro lidi, co svět vnímali ještě nedávno podobně jako já, kteří do mého života přišli, no a teď zase někteří odejdou a přijdou další O:) A je to v pořádku.. tak už to chodí "STEJNÉ PŘITAHUJE STEJNÉ, VRÁNA K VRÁNĚ SEDÁ" ... Nepotřebuji pomoct! Lidé hledají pomoc ve svém vnějším světě a nemohou ji najít, protože hledají odpovědi z venčí! Ze začátku je třeba, aby nás někdo nebo něco navedlo, lidé jsou tak zvyklí, ovšem to už neplatí v mém světě. Víte.. já si rád vyslechnu, když mi někdo radí a rád to i vezmu za své, když na to přijde, ale vnitřně cítím, jestli to se mnou rezonuje nebo ne. Nejde tedy o hlavu a logiku, ono to právě kolikrát smysl vůbec nemá, ale já to tak prostě cítím. Ta intuice je stále silnější, sám sobě jsem tedy svým nejlepším učitelem a vůbec mě nezajímá, co si o tom lidé myslí.. Povím teď něco o pravidlech pomoci, tak jak to tedy vnímá moje maličkost :)
Když se někdo topí a máchá rukama, je obezřetnější ho prvně nechat loknout vody a až pak jej vytáhnout, mohl by vás totiž utopit také -> je to pravidlo plavčíků, když je někdo ve svém záchvatu opravdu agresivní - a je to zase dobře, co by z toho bylo, kdyby se utopili oba? To už by tu plavčík nikoho nezachránil a tak jsme u toho, myslet převážně prvně na sebe! Jde tedy v první řadě o Váš život, pokud jej ztratíte, nemůžete tady pomoci už nikomu, ani sobě samým. Tento příklad se děje v životě stále.. někdo radí a druhý to nebere a kope, protože jej nedokáže přijmout -> tam se radit prostě nemá, není možné pomoct! Ponaučením tedy je, že si nabijete při pomáhání nos "ZA DOBROTU NA ŽEBROTU" a už je to tu znovu, vůbec jste nepochopili, že nemáte pomáhat tam, kde se o to nestojí a především máte ještě osobně růst, pracovat na svém sebe vývoji, protože jinak byste tohle jednoduše věděli, není to nic složitého na pochopení :) Jak to vím? Protože cítím, kdo o pomoc nestojí a nedávám mu ji, já už si nos nabil a zaměřil se tedy raději na sebe -> to je ten první krok, aby vůbec šlo pomáhat -> mít to prvně zpracované v sobě! Kadeřník se také prvně zaučuje, než bude moct udělat účes nevěstám na svatbu, jen si představte sebe jako nevěstu nebo svého ženicha, jak má na hlavě vystříhané cosi v tento slavný den! :D A kadeřník to přitom myslel dobře.. je to ovšem ta nejhorší pomoc, jakou mohl udělat a přesně tom se tu bavíme! Není ani omluvou, že chtěl pomoct, prostě to podělal a tak ho odmítnete rovnou a je jeho problém, když to nepochopí (ale bavíme se o tom, že mu to řeknete samozřejmě hezky a s láskou).
Občas se také stane, že se najdou takzvaní "LIŠÁCI NEBO VYČŮRÁNKOVÉ" - kteří sice padají se svými problémy ke dnu, ale ve skutečnosti s tím moc dělat nechtějí a jen zneužívají pomoci ostatních! Nechají si vyřešit své problémy, ale vzápětí do toho opět spadnou a víte co? Budou čekat, že je zase zvednete, otřepete je od prachu a zametenou cestičkou je opět povedete dál a aby to nebylo málo, tak to ještě budou brát jako samozřejmost! Vaše snaha bude marná a neoceněná, budete si připadat jako kašpaři a dobře Vám tak! Ano, čtete to správně, protože tak to funguje, lidé se tu mají něco naučit, sebe vývojově růst a vy za ně řešíte jejich problémy a tak se je řešit nenaučí.. Na to samozřejmě doplatíte s nimi, děláte opak toho, co se má dít - máte je nechat bez pomoci spadnout. Vy se máte naučit říct ne a nechat spadnout člověka, který má snahu ostatní zneužívat. Člověka, který je zvyklý na záchranu a má se naučit jaké to je, když ji nedostane, učí se tedy obě strany. A vy to tím jen komplikujete a oddalujete ten jeho zlom uvědomění, že dál už tak pokračovat nemůže a třeba mu to ani nedojde a třeba díky tomu i zemře, ale to je život a každého svobodná volba, má to tak být. Proto je tedy potřeba, aby si lidé naší pomoci opravdu vážili a snažili se doopravdy postavit na vlastní nohy. V opačném případě je to zneužití situace a my je ještě podpoříme v domnění, že nad námi lišácky zvítězili. Oni jsou tedy ve svých očích ti chytří a vy ti hloupí hlupáci a tak vás také berou! Budete jim dobří jen v potížích, jinak pro ně ani nemáte žádnou hodnotu, hezké že? Zažili jste si to někdy? A stačilo to už nebo si to ještě zopakujete? :P
Další pravidlo, které je velice důležité: "NEDĚLAT NÁTLAKY A NEPŘEDÁVAT NIC SKRZ NEG. MANIPULACI" -> lidé to vycítí a nebudou ani poslouchat i kdybyste měli sebe pravdivější pravdu posvěcenou svěcenou vodou a potvrzením od papaláše! Když už radu, tak s láskou a jen jednoduše a ideálně tak, abyste navedli dotyčného, aby si na to přišel. Pomocí otázek a příkladů, jednak si na to přijde tedy sám a navíc si Vás bude vážit a bude si to pamatovat! Je to jako s dětmi.. i dospělí si rádi hrají, jen na to zapomínají. Nikdo nechce slyšet povýšenost nebo křik, každý uvítá spíše laskavá slova od srdce, s pochopením a klidným vyjádřením. A pokud máte potřebu kritizovat a nadávat, jste hodně daleko od dobrého rádce: "HLEDEJTE RADĚJI BOŽSKÉ V SOBĚ, NEŽ ĎÁBELSKÉ U DRUHÝCH", nebo ještě lépe -> hledejte božské všude a rozvíjejte to, povzbuzujte sebe i okolí v tom dobrém, tím se vše utváří naprosto přirozeně a s láskou. Teď to bude znít možná zvláštně, ale.. někteří topící se chtějí utopit a vy jim v tom nemůžete zabránit! Nelze tomu zabránit nátlakem, jen láskou a ponecháním svobodné vůle na dotyčném, to on to musí chtít.. ne vy.. pokud to nechápete, jste naprosto sobecké osoby s potřebou ega. Pochopte, neděláte to pro sebe, ale pro dotyčného a pokud chce opak, je třeba to přijmout! Když to nepochopíte, bude zle, zřejmě uslyšíte něco jako "TY MI NEROZUMÍŠ, JÁ MÁM SVOU HLAVU, NECH MĚ BÝT!" a třeba Vás také strhnou s sebou.. i to se může stát a to jsme zase u příkladu s plavčíky-> ono se to celkově dost prolíná.. Ano, mají svou hlavu a tak jak mají svou hlavu, tak já říkávám: "Já mám své srdce a svou navigaci" a má ji každý z nás! Jen ne každý ji objevil, ale až ji objevíte, zjistíte, že jste opravdu sami sobě nejlepším učitelem. Bude to skrz tuhle intuici, kterou nelze pochopit nebo objevit logikou. Tak si tu žiji svůj život a nenechám se vtáhnout do těch lží a manipulací, iluzí, které lidé rádi tvoří a díky kterým tvoří řadu vymyšlených problému a her. Jsou to jejich hry a jejich problémy. Často mi přijdou naprosto komické, protože jsou zcela zbytečné.. Je to jako kdyby hodili bumerang a vždy se divili, že přiletí zase zezadu a trefí je do hlavy a vzápětí by ho zase odhodili..
Na závěr sem uvedu odstrašující příklady, které se často dějí a doufám, že se v nich nenajdete!
Pitvání problémů zprávami nebo na chatu a to do úplných nicotných detailů a plni emocí.. V afektu lidé totiž moc nemyslí a slova umožňují domýšlet se, jak se u toho ten někdo tváří, co je ironie a co ne, co je lichotka a co urážka. Nevidíte mu do tváře a neznáte barvu hlasu: "NAPSANÁ SLOVA JSOU TÍM NEJLEPŠÍM PROSTŘEDKEM NEDOROZUMĚNÍ" má-li někdo potřebu to řešit tímto způsobem, tak se na to vykašlete rovnou a máte pokoj.. je to jeho způsob řešení, ne Váš, tak buď se sejdete nebo si aspoň zavoláte a nebo ať si dělají problémy a domněnky dotyční sami. Nás se to pak netýká, je to jejich problém a jejich chápání světa, vypovídá to tedy o nich, ne o nás. :) Poslední příklad nejvtipnějších poznámek: "TY JSI VŮL, DEBIL, VŠE JEN PODĚLÁŠ" -> to je prosím ego, neklid, zlost, povyšování se a potřeba druhému dát najevo, že jste něco víc! On Vám nechce poradit, ono Vám to totiž nijak ani nepomůže, ale říká to dost o něm, o jeho potřebě a jeho způsobu vyjadřování a vnímání. Pokud vám řekne, že jste "debil" -> ještě to neznamená, že debil jste, když to dalších 7 miliard lidí neřeklo, ovšem s jistotu mohu potvrdit, že kdo se těmito argumenty ohání, sám se debilem stává. Je to potřeba si něco dokázat a prostředek neomalenců. Týká se lidí, kteří mají pocit, že za vše může někdo jiný, než aby se podívali sami na sebe. To je asi vše, pokud jste se v nějakých situacích našli, neberte si to osobně, nejste "hlupáci", jen se učíte v tomto životě novým dovednostem - a nebo dobře.. možná jste byli hlupáky - chcete-li, ale budete jimi i nadále?