EGO LÁSKA

Občas se mě někdo zeptá, co je to pravá láska a jaké jsou v ní rozdíly, když si hraji prý občas "na toho chytrého, co vše zná a všude byl 2x" :D Přestože nevím téměř nic a téměř nikde jsem nebyl, pokusím se vyhovět a odpovědět: Láska v pravém smyslu je bezpodmínečná, neklade si žádné podmínky, ta prostě je.  Tato láska spojuje, motivuje a díky ní rosteme podle své svobodné vůle, bez nějakého nucení. Neomezuje tedy a nerozděluje, jako ta běžně chápaná lidská láska, kde se partneři hlídají, žárlí na sebe a chtějí za ni benefity. To prosím pravá láska není. Bezpodmínečná láska nerozlišuje, jestli by si ji měl někdo zasloužit nebo ne, je tu totiž pro všechny.

Rozlišuje ovšem mozek, ten mimo jiné dělá běžně přesný opak, ten totiž myslí, láska je ovšem prosím cit, ta se cítí a právě mozek tomu brání, jelikož to nemá pod kontrolou. My lidé se stále snažíme mít vše pod kontrolou a tak nám pravý smysl všeho uniká. Snažíme se vše pochopit a pak nic necítíme, je mi nás líto - i to je cit, těžko se vysvětluje to, co se má cítit, hlava to nechápe. Ta namítá - buď silný, ničím se nenech rozhodit a hlavně se nepleť do ničeho, po čem ti nic není! Starej se jen sám o sebe (nyní se seznamte - promluvilo ego), no jenže potom to tady tak vypadá, každý se stará převážně jen sám o sebe a vůči ostatním jsme bezohlední.

Jak vidíte, je to dosti opačná cesta a proto tomu logicky nebo jen citem nelze porozumět (je třeba nějakého skloubení a vyrovnanost obou center (citového a logického), aby to člověk pochopil -> ti s rozvinutějším centrem citu nerozumí, co se tu vlastně děje  a ti s rozvinutějším logickým centrem zase nechápou nepodmíněnou lásku ke všem. Tak se tu někteří snaží starat o všechny a jiní zase o nikoho :D Jedni milují všechny kolem i na svůj úkor (takzvaní dobráci, které každý zneužívá) a jiní jenom sebe (ti zase strádají - raději nevěří nikomu) a jsou tu i takový, co ani sami sebe nemají rádi. Ti celkově mají potřebu škodit kolem, aby si každý zakusil, jak to mají těžké, s těmi se vážně nedomluvíte, jsou také oběti svého ega. Proto je tak veliký rozdíl v pojetí citů, tito lidé chtějí lásku dokazovat, milujete mě? Dokažte to! Pošlete mi nějaké peníze! To je přece láska nebo ne? Když něco necítíme, tak potřebujeme důkazy..

Co většinou spojuje mladé krásné ženy, se starými zatrpklými bohatými dětky? Peníze.. neboli zase ego - podmínky a dokazování.. Ti muži neřeknou "Moje manželka je se mnou jen proto, že jsem bohatý a těší se, až natáhnu bačkory a ona vše zdědí" -> ani to nemohou říct, přestože to "všichni" dobře víme, že to tak je, ale díky egu z něj vypadne něco takového: "Vidíte jaký jsem alfa samec? Jsem někdo.. mám moc, mám úspěch a peníze, mám vlastně vše a není divu, že se na mě lepí i tak krásná a mladá žena, určitě mě miluje a to mohu mít jakoukoliv, ta moje má štěstí" a co povídá ta žena někde mezi jinými ženami? Asi něco takového: "Jsem dobrá svůdkyně, omotala bych si kolem prstu kohokoliv! Můj mi zobe z ruky, platí mi cokoliv, na co si ukážu, můžu teď mít vše za trošku divadélka", ovšem předním už bude mluvit jinak: "Miláčku já tě miluji, jsi to nejkrásnější, co mě v životě potkalo" a tak to funguje, tohle dokáže ego -> muž tomu věří, protože s takovou realitou se dá přece žít a žena je spokojená, protože s takovým obelháváním sama sebe za takovou moc peněz se dá přece také dobře žít. Někteří jsou v obelhávání tak dobří, že tomu sami nakonec uvěří! 😅 Tak si tvoří několik iluzí o sobě i o partnerovi. To máme tedy jednu osobu, jak se sama vidí. Poté jak se vidí, když je s partnerem a poté jak si myslí, že ji vidí ten partner. To stejné se obvykle děje i u partnera a tento zajímavý počet lidí tak různě v různých situacích přeblikává právě svou realitu podle situace, která je nejvíce vyhovující a snaží se v tom svém vztahu "lásky" vyznat :) Ovšem to samozřejmě vůbec není láska, je to vlastně taková hra o to, kdo koho "oblbuje lépe a víc" , je to hra o to, kdo je lepší, kdo lépe "tahá za nitky" a kdo z toho bude mít "větší profit" -> "naštěstí" jsou tyto cíle velice rozdílné a tak tato hra funguje podle nějakých nevyřčených pravidel, které oba "hráči" této hry zvané "láska" hrají :)

Tato hra je pro dva hráče většinou opačného pohlaví, oba hráči používají své ego a své intriky, aby dosáhli vítězství. Vítězství mužů bývá často chápáno jako "sbalení té největší kosti" a následné chlubení se mezi ostatními samcemi. Tím se otvírají další možnosti jejich oblíbené hry "měření si ocasů podle toho, jaký pes má větší kost" -> dál to rozvádět raději nebudeme, protože nechci odbočovat od původního tématu. Ve hře žen je chápána jako výhra "ovládání psů, kteří mají co největší majetek a co nejvíce peněz" a následně to otvírá možnosti další hry, která nabízí možnost "porovnávání mezi těmito samičkami - vyhrává ta, která má nejbohatšího samce, ale především toho, který se o to bohatství dokáže dělit, porovnávají se tedy i šatičky, botičky, kabelečky, ale také vizáš - postava, zadek a také si porovnávají prsa (je to totiž konkurence a je dobré mít přehled a chránit si svého bohatého samečka, aby ho nemohla ždímat i jiná)."

Oba hráči mají také speciální dovednosti, které ve hře využívají. U mužů jsou to především již zmíněné peníze a majetek, ovšem také postavení ve společnosti a jejich "věhlas - třeba u známých televizních osob" - o takové muže se ženy nesmírně zajímají. U žen je to především zmíněný vzhled, je to určitá úměra tedy s věkovým rozmezím, v kterém je třeba udělat si děti -> tzv. "šach mat" (neboli pak už se jí sameček nadobro jen tak snadno nezbaví, přestože už žena nebude dostatečně atraktivní).. Snad to takhle stačí, aneb moje povídání o ego lásce již končí, takže zase někdy na viděnou a přeji krásný zbytek dne O:) (hlavně těm, kteří "musí jít hrát hru zvanou ego láska" - ono to někdy pak bývá dost unavující, tak je třeba popřát dost trpělivosti :P 

Matouš S.