Tvořím si tu slova

Tvořím si tu básně, skládám si tu slova,
o lásce, o štěstí, skládám je znova a znova.
Je snadné zahořet a ne jen chviličku pouhou,
vytvářím rýmy, tvořím si s láskou a touhou.

Není to pro mě jen, je to z lásky a pro lidi,
ovšem ti lidi se mnohem častěji podiví,
protože v tom nic zajímavého nevidí!
Jsou to pro ně jen bezvýznamná slova
a tak je skládám trpělivě znova a znova!

Znova a znova, to jsou ta slova,
která tu stále opakuji a to doslova!
Znova a znova a ještě jednou,
se tu ta slova, vzájemně sejdou.

Pro některé jsem se pomátl a zbláznil,
já jsem jen něco zvláštního prožil a zažil.
Nelíbí se mi, kam lidstvo jde a kam spěje,
obecně nám víc techniky a peněz neprospěje!

Honíme se stále dokola, bez času, bez lásky,
pak hledáme doktora a taháme se za vlásky.
Ani ten doktor nám pořádně nepomůže,
na nic než na hloupé léky se totiž nezmůže.

Copak jsme dostali všichni motykou?
Duševně chorý se zabýváme fyzikou, matikou.
Copak to nevidíte, jsou to jen číslice,
pak nás z toho všeho bolí naše palice!

Je spoustu nemocí, spojených s psychikou,
tělo a duše totiž není spojená motykou!
Na vše jsou prášky, na klouby, na hlavu,
třeba i na erekci, na závrať, na odvahu!

Podle čeho, že se to vlastně liší,
dostane prášek i ten, co špatně slyší?
A co ti, co stále něco chtějí,
ti co si stále něco přejí? A co si vlastně přejí?

Kdybych měl motorku, tak chtěl bych auto,
kdybych měl auto, tak chtěl bych letadlo.
Kdybych měl tetadlo, tak chtel bych raketu,
kdybych měl raketu, tak bych chtěl planetu!

Kdybych měl planetu, chtěl bych být vezírem,
vezírem i s knírem, nad celým vesmírem!
Kdybych byl vezírem nad celým vesmírem,
chtěl bych ampulku života věčného s elixírem!

Věčně mladý, věcně krásný, věčně zdravý,
měl bych i každého Pribiňáčka z Posázaví!
Byl bych šťastný, že vlastním, že mám,
 z toho že vše je jen mé a nic neprodám.

Už není totiž žádná možnost, že z toho vydělám
a proto vlastně už téměř nic nedělám.
Vše je mé, proto jen sedím a všemu vládnu,
div z toho všeho znovu nezestárnu..

Ach kéž bych nebyl, už mě to nebaví,
psychické problémy se zase dostaví!
Co mohu dělat, abych hnul s klidem?
Budu si pohrávat s mým hloupým lidem!

To se však nelíbilo všem utlačovaným "hloupým" lidem, svrhli mě zabili, úplně s klidem.
Tak jsme si úspěšně dosadili dalšího vola a teď se to celé děje zase od znova!

A tak je to tu znova a znova
a tak to píšu stále dokola.
Už to vypadá jako osnova,
kde se píše znova a znova a
to se píše slovo od slova.

Slovo od slova a znova od znova,
slova od znova a znova od slova.
A tak stále ty slova píšu dokola,
hezky zase od znova, jako osnova ☺